Řekli o tinnitu
"Cítil jsem, že musím zaznamenat začátek své nemoci a pokusil jsem se jej vyjádřit čtyřčárkovaným „e“ v partu prvních houslí ve finále kvartetu Z mého života. Než jsem zcela ohluchl, byl jsem denně večer mezi šestou a sedmou obtěžován pronikavým pískáním v nejvyšším registru pikoly, které trvalo bez přerušení půl hodiny, často i celou hodinu, kterého jsem se nemohl zbavit. Pískání se objevovalo každý den jako varovné znamení. Pokusil jsem se proto popsat tuto strašnou katastrofu pomocí jasného pronikavého „e“ ve finále smyčcového kvartetu. Z tohoto důvodu je třeba hrát je v celé pasáži fortissimo.“
Úryvek z dopisu Bedřicha Smetany houslistovi Krömpelovi.
„...V mých uších hučí a bzučí celý den a noc...“
Úryvek z dopisu Ludwiga van Beethoven, který napsal svému příteli Franzi Wegelrovi.
Výtvarný počin, který je vykládán jako zobrazení šelestu, jedná se o 48. list – Soplones ze souboru grafických listů nazvaných Rozmary (Los Caprichos), jejichž autorem je Francisco de Goya.
"Mým cílem bylo zobrazit onoho smutného spolucestujícího opticky pochopitelným způsobem. Člověk, který musí nepřetržitě dnem i nocí snášet mučící, někdy život ohrožující tóny. Člověk, který má pocit, že by se jeho hlava mohla seshora roztrhnout, protože lebka už není schopna rozeznat všechny zvuky vyvolávané přístroji. Člověk, který se dovede soustředit už jen na svoje uši, které se zdají být stále větší. A v uších nervová pila v podobě ušního šelestu, nezdolatelný drzý šotek, který rozšklebený dává rukama nohama vše kolem do pohybu, což člověku navždy bere ticho. Člověk ve své bolesti, strachu, osamělosti a beznaději. Člověk ve své depresi, beze spánku s utajenými slzami. Člověk, který ve své zlosti vidí vše rudě.“
K.-H. Huck o svém obrazu Der Tinnitus.